Duben 2013

26.4. Humpolec, HELL CLUB - Raego!!! - FOTKY

29. dubna 2013 v 19:08 | All€$a |  Diary
Po koncertě:
Já:

Monča:


A jedna společná ;)


Tady se mi podepisuje ;)


A podpisy (je tam: Markétce) :

Tyhle dva obrázky sem měla vytisknutý:

A tohle je jeho podpiskarta:

Už jsou na zdi :D


A tady kvítek od Raega:



Večer se mi moc líbil :) skvěle jsme si užili Raega a pokecali sme. I s kámošema ;)
Kvalitní fotka... tajně focená, takže... :D


Bonusová fotka... :D Tady jsem trošku mimo :D Uvnitř bylo trochu horko, tak jsme šli chvíli ven :D

26.4. Humpolec, HELL CLUB - Raego!!!

29. dubna 2013 v 19:06 | All€$a

Tak včera jsme byli s Mončou na Raegovi.

Byli sme tam už od 20:00. Raego vystupoval o půlnoci. Před tím sme měli s Monikou piňakoládu :D a já trochu usrkávala od kamaráda energeťák s vodkou :D

Raega sme chytli než vystupoval, takže sme se s ním samozřejmě vyfotili :D

Po vystoupení měl mít ještě autogramiádu. Tak sem se ptala jedný pracovnice, jestli neví, kdy bude :D ta mi teda řekla, že to ohlásí DJ. Tak sme seděli u stolu a kecali :D S tím kamarádem sem si teda pak dala ten energeťák s vodkou, jakože vlastní :D

No, samozřejmě se nic nedělo, žádný ohlášení autogramiády nebylo :D tak sme si to dali ještě jednou :D a pak sme šli s Mončou projít Hell, jestli ho neuvidíme :D samozřejmě už tam u stolku byl :D DJ je podrazák :D tak sme si stoupli do fronty. Já s tou skleničkou v ruce. Přišlo mi blbý, tam s tím jít, tak sem to do sebe vyklopila :D

První pro podpis šla Monika. Má ho podepsanýho v památníku, a dal jí i podis kartu. Pak se vyfotili, fotil to fotograf z Hellu. Pak sem šla já. Měla sem vytisknutý dvě vlastní fotky :D tak sem se ho zeptala, jestli můžu bejt chamtivá, a chtít podepsat tu jeho, a ještě ty moje :D on řekl, že klidně :D a než ty moje podepsal, tak každou ukázal těm securiťákům kolem :D pak sem mu řekla, že sem hrozná :D a on řekl že ne, že to je hezký :D pak sem se s ním taky vyfotila. Pak sem mu řekla, že děkuju. Stisknul mi ruku a popřál krásnej večer, tak já jemu taky :D

Nejvíc vtipný bylo, že od tý doby, jak sem do sebe vyklopila ten driák, sem byla ráda, že se vůbec udržim na nohou :D celej svět se mi houpal a točil :D

Pak sme ještě s Mončou vymysleli, že s ním dáme společnou fotku :D tak sme za ním šli znova. Po fotce sem ho ještě poprosila o podpis pro kámošku.

No, a taky, při tom vystoupení, dal na začátku pár holkám kytku. No, a když náhodou dal na naší stranu, tak mi jí jedna blbka vyfoukla! :D ale u baru na zemi, sem pak vyděla květ jedný z nich :D tak mi ho Monika čorkla :D takže stejně mám :D
--------(Není to zas tak moc do podrobna, to bych tu seděla celej den :D ).. Takže skvělej večer :) Sice se mi teda fakt ukrutně motala hlava, ale tak neva :D

Doml sme dorazili nějak ve 4. Monča spala u mě......

Jako den a noc - 8.kapitola

24. dubna 2013 v 14:30 | All€$a |  Jako den a noc


,,Krásná noc, viď? Ani mráček, takže jsou nádherně vidět hvězdy. A ten veliký měsíc..." ,,Ano..." posadil se vedle ní.
Chvíli tam seděl a sbíral zbytky odvahy. *Jak jí to mám říct? Víš, musim ti něco říct... blbost. Měla by si něco vědět... ne.* schoval si hlavu do dlaní. *To jí rovnou můžu říct něco jako: hele,zbal si všechny kufry a dem pryč. Je jedno proč, prostě to udělej, nazdar.* ,,Děje se něco?" ,,No... tak trochu..." ,,A povíš mi co?" ,,Ehm... no... jasně... víš, no... asi bysme měli odejít." ,,Cože? A proč?" ,,Někdo mě pronásleduje." ,,Ty myslíš, kvůli tomu mímu snu?" ,,Jo." ,,Ale může to být pouhý sen! Nic to nemusí znamenat!" ,,To je těžký..." ,,Samozřejmě. Já věděla, že to bylo všechno moc snadný." zvedla se a chtěla jít pryč. ,,Cože?" ,,No, ani sme moc dlouho nemuseli hledat, tohle město jsme našli celkem brzy. A ten pán, co nám to tu pronajal. Náš životní příběh se odehrává celkem snadno, jako by nám všechno spadlo do klína." ,,Jenže ono ta tak snadný neni." ,,Hmmm..." vydala se k domu.
*Skvělý. To se mi fakt povedlo.*

Dva nadcházející dny spolu moc nemluvili. Amanda byla naštvaná a Ben jí nechtěl moc provokovat. *Jak může bejt anděl nabroušenej? Navíc je to můj strážnej anděl, tak snad když řeknu, že musíme vypadnout, tak to má pochopit, ne?* Amanda šla pro něco do města, takže tu byl sám. Seděl v křesle u okna a přemýšlel. Poslední dobou nedělal nic jiného. Spíš posledních pár let. Co měl taky dělat? Když byl sám, schovaný v lese.
,,Bene! Bene!" ,,Co je?" byla celá udýchaná. ,,Měl jsi pravdu. Omlouvám se. Zahlédla jsem na kraji města muže v černém, a měl stejnou auru jako ten v mém snu. A myslím, že to je i ten, který tě hledal tenkrát u jeskyně..." ,,Jo, to je von." ,,Omlouvám se... mrzí mě to, vážně." ,,V pohodě. Ale kam teď pudem?" ,,To nevím." ,,Ale musíme vypadnout co nejdřív. Sbal se." ,,Dojdem doplatit tomu muži nájem." ,,Jasně, cestou." ,,To se zase budeme skrývat v lese?" ,,Asi. Poblíž řeky, ta mu trochu kazí jeho smysly." neochotně kývla. Kdo by taky chtěl žít někde uprostřed lesa.

Jako den a noc - 7.kapitola

24. dubna 2013 v 14:00 | All€$a |  Jako den a noc


Uběhlo pár dní, všechno se zdálo být tak idilické. Lidé tu byli milí a ochotní. Ben už si zvyknul na krev zvířat. A dům, ve kterém žili, byl krásný, prostorný a útulný. Takový si vždycky přál. Ale hlavní bylo, že není sám. Po tolika letech, má konečně někoho, s kým si může popovídat.

Bylo kolem druhé hodiny ráno. Všude byla tma a ticho. Ben nemohl usnout, takže se jen převaloval a přemýšlel. Náhle uslyšel výkřik z Amandiny ložnice. V tu ránu byl na nohou a běžel za ní. Ležela v postely a měla zavřené oči. ,,Amando? Spíš?" žádné odpovědi se mu nedostávalo. Chvíli na ní koukal jak spí, potom vykřikla znovu. ,,Amando! Vzbuď se!" trochu s ní zatřásl.
,,Co se děje?" posadila se s trochu vyděšeným pohledem. ,,To mi řekni ty. Ty ze spaní křičíš." ,,Ah... tak to byl jen sen. To se mi ulevilo." ,,Cože?" ,,Zdál se mi hrozný sen. Šli jsem nějakým zvláštním potemnělým městem. Pak za náma někdo běžel. Nevím kdo, ale měl hrozně tmavou auru. A já zakopla... pak už nevím." Přitiskl si jí k sobě a pohladil po vlasech: ,,To bude dobrý, neboj." Donesl si lehátko a matračku a lehnul si k její postely na zem, se slovy: ,,Neboj, ochráním tě." A oba usnuli.

U snídaně si pořád dokola přehrával, co všechno se stalo od doby, co se stal upírem. Proč ho nenechá na pokoji? Je jasné, že sem přichází. Ví, kde je, jako vždycky. A teď jde sem.
,,Bene!" ,,Co?" ,,Už půl hodiny s tebou mluvím. Děje se něco?" ,,Ne." rychle si zacpal pusu kouskem chleba.

Druhý den o úplňku Amanda seděla v altánku. Kolem měla bílé voňavé svíčky. Voněly po jasmínu, jako její krásné vlasy.
Musí jí to říct. Zhluboka se nadechl a vykročil k ní s velkým odhodláním. Které se ovšem každým krokem zmenšovalo.