Láska nebo přátelství 2.kapitola

7. května 2012 v 13:24 | All€$a |  Láska nebo přátelství
Pohled Nicka:

Začal sem se rozhlížet po třídě v naději, že třeba někoho poznám. Ale nikdo mi povědomí nepřišel.
Učitelka furt něco kecala. Už mi to přišlo trochu trapný, stát tu jako pitomec. Naštěstí učitelka se svojí řečí skončila a ukázala mi lavici,kam si mám sednout. Bylo to ve třetí řadě u zdi. Ty dvě lavice přede mnou byli prázdný, v lavici přez uličku seděl nějakej kluk a v lavici za mnou holka. Nějak sem si je ale neprohlížel, to by asi nebylo moc slušný, zírat na ně. Mě taky není moc příjemný, že celá třída kouká na mě. Ale na to sem se mohl připravit. Vždycky to tak je, když příde někdo novej, u nás na škole to tak taky bylo. Hned sme začli dotyčnýho člověka rozebírat, jak vypadá a jakej si myslíme, že bude. Předtim mi to přišlo jako zábava, ale teď když sem na opačný straně, je to takový...


Pohled Amandy:

Pane bože. Proč ho učitelka musela posadit přede mě? To snad není možný.
Když zazvonilo, učitelka za mnou přišla, že ho mám províst po škole. Zvedla sem se a popošla sem s ní k jeho lavici. ,,Nicku, Amanda tě teď provede po škole, ano?'' On jen kývnul a zvedl se.
Když sme vyšli na chodbu, otočil se na mě: ,,Taky sem znal jednu Amandu, když sem tu dřív bydlel. Menovala se Taylorová, neznáš jí?'' ,,Jo,znám.'' ,,Vážně?'' kývla sem: ,,Jo, to sem já.'' ,,Fakt? Hezky. A... pamatuješ si na mě?'' ,,Jasně že jo, bydlel si naproti.'' ,,Jo,no. Zase sem se vrátil, s tátou to nešlo.'' ,,Tak to jo. Tak vítej zpět.''
Nějak sem moc nevěděla, o čem s ním mluvit. Prošli sme celou školu. Vypadalo to, že poslouchá, co mu říkám. I když nevím no. Třeba taky ne. Ani bych se nedivila.
Když sem ho vedla do šatny, protože už skončilo vyučování, zastavili nás kluci ze třídy. David, Tom a Robert. Robert byl takovej vůdce. Jak tý jejich skupinky tak třídy, dalo by se říct. ,,Čau Taylorová. Přenech nám toho nováčka, potřebujeme s ním mluvit.'' Tak sem šla.


Pohled Nicka:

,,Tak co, jak se ti líbí naše škola?'' ,,Hezká. Sice sem zvyklej na větší, ale aspoň je změna.'' ,,Jo, to asi jo. Jinak já sem Robert. Tohle je David a Tom.'' ukázal na kluky, co stáli vedle něj. ,,Jen sme ti chtěli říct, že záleží na tobě, ke komu budeš patřit. Jestli k těm lepším...'' naznačil na sebe a ty dva, ,,nebo k těm, co nikdo na škole ani pomalu nezná jejich jméno.'' otočil se ke skupince, kde stálo pár kluků a holek. Mezi nima byla i Amanda. ,,Nevěděl sem, že takový je to i na menší škole.'' ,,Takhle je to všude. Záleží na tobě. Dej vědět, až si to promyslíš. Řekl bych, že ty blbej nejseš.''
Bezva, no.
Radši sem si dal sluchátka do uší a vydal se domů. asi v polovině cesty, sem na druhým chodníku zahlídl Amandu. Přešel sem. ,,Amando?'' otočila se. Když mě uviděla, usmála se a zastavila. ,,Ahoj. Potřebuješ něco?'' ,,Ne, jen... když máme stejnou cestu, myslel sem...'' ,,Tak fajn. Nebaví mě chodit sama. Co ti chtěli kluci?'' ,,Nic. Jen se představili.'' ,,Aha...'' ,,Proč?'' ,,Jen tak. Oni sou takový... jak to říct. Nevím, no. Ale nebudu je moc urážet, kdyby ses rozhodl být s nima v partě.'' ,,Myslím, že to nehrozí.'' i když teď sklopila hlavu a koukala do země, všiml sem si, že se znova usmála.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama