Konec všeho

13. března 2012 v 12:55 | All€$a |  Jednorázovky .. ??
,Ne! Určitě lhala! To nemůže být pravda!'
Rozrazím dveře a vyběhnu z bytu. Nestihla sem si ani vzít bundu, takže mi je hrozná zima. Ale to je mi jedno.
,Určitě kecala! To se stát nemohlo! Blbost!'
Se slzami v očích jsem z kapsy vytáhla telefon. Naťukala číslo. ,,Zvedni to! Prosím, zvedni to!'' zařvala sem do mobilu. Pořád se ale ozývalo jen ,tůů .. tůů .. tůů .. ' Věděla jsem, že to nezvedne. Ale i tak sem to pořád nechala zvonit. Pořád dokola. Věděla sem, že nelhala... věděla sem, že z toho by si srandu nedělala. Věděla sem, že to nezvládnu...
,Co budu sakra dělat. Nee... Pane Bože. ''
Doběhla sem k lesu. Zastavila sem se. Les... vždycky sem ho milovala, jak v něm je klid. A ta vůně. Teď ho nesnášim... Rozeběhla jsem se k jednomu stromu a začala do něj kopat a mlátim pěstmi. Sesunula jsem se do sněhu, opřela se o strom a brečela.
Koukla jsem se na mobil. Ještě pořád vytáčel to číslo. Típla sem to a hodila ho do sněhu. ,Co teď budu dělat. Od teď bude všechno jiný. Jak se to mohlo stát... pořád to nechápu. Kéž by šlo všechno vrátit!' Položila jsem si hlavu do dlaní. Na všechno jsem vzpomínala... přemýšlela jsem, co jsme dělali. Co jsme chtěli udělat. Co bylo špatně a už se nenapraví...
Najednou jsem přestala berečet. Zvedla jsem hlavu a podívala se do lesa. Vstala sem a zamířila jsem hlouběji. Není to tak daleko... za chvíli tam budu. Šlapala jsem do kopce, překračovala kameny a kořeny.
Konečně. Došla jsem na okraj. Okraj lesa... okraj skály. Postavila jsem se co nejblíž propasti. Zhluboka se nadechla. Představila si jeho tvář. Usmála jsem se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martush Martush | Web | 14. března 2012 v 9:45 | Reagovat

Děkuju za pochvalu, ty máš aky krásný blog :) Jinak ta povídka je skvělá :)

2 Minu Minu | Web | 4. května 2012 v 19:07 | Reagovat

O_O Krása... Nikdy nepochopím jak někdo může takhle krásně napsat o konci. Tak uhlazeně a zkrátka pěkně. Bez toho aniž by postavy byly nějak nelogicky odvážné nebo naopak bojácné. Má moc ráda jednorázové povídky, ale je mi vždy líto, že už končí. Konec a dál nic. Večer se bavím tím že si je domýšlím a sama si dělám další díly. Tohle však pokračování nepotřebuje. Je to krásné tak jak to je. :-)

3 Sasanka Sasanka | Web | 1. července 2012 v 10:00 | Reagovat

No... je to takové... nijaké. Pro začátek třeba "jsem". i když ti to možná příjde až moc spisovné, rozhodně to vypadá líp než "sem"
Uvozzovky. Sice se mají psá dole a nahoře, ale blog zvládá jenom ty nahoře, tak je klidně můžeš tak - když děláš místo uvozovek dole jenom čárku, nevypadá to hezky.
Jinak, vítám tě v literárním klubu, a jdu si přečíst něco dalšího :)

4 Kath Kath | E-mail | Web | 15. července 2012 v 15:32 | Reagovat

Možná by bylo lepší, kdybys napsala, co se stalo... :)

5 Ururu Ururu | E-mail | Web | 25. října 2012 v 11:01 | Reagovat

Měla ho shodit z tý skály =P

6 Ururu Ururu | E-mail | Web | 26. října 2012 v 19:09 | Reagovat

Toho kluka, co jí ublížil. =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama