Hrací skříňka 2.kapitola

14. března 2012 v 10:23 | All€$a |  Hrací skříňka

Položila jsem je vedle staré madrace z které lezou pérka a taková ta vycpávka, na které spím. Nic lepšího sem nesehnala,no. Takže musim spát na tomto.
Už vyšlo slunce, takže si konečně budu moct dojít pro něco k jídlu do obchodu. Vezmu šedivou tašku přes rameno a vyrazím.
V ulicích je pěkně rušno. Obchodníci mají některé zboží vyndané i před obchody. Jdu kolem smíšeného zboží. Jak já tohle nenávidím... strčím do tašky trochu ovoce, kartáček na zuby, pastu a mýdlo.
Vedle vezmu pár rohlíků.
,Proč to děláš?'' Možná vám připadám jako blázen... povídám si sama se sebou. Teda spíš... jakože se svým svědomím. Nejsem normální, já vím. Ale už hrozně dlouho jsem s nikým doopravdy nemluvila, takže... ,Abych měla co jíst,ne? To mám umřít hlady?' odpověděla sem v duchu a dál se procházela po tržišti.
Prošla jsem kolem obchodu s oblečením. Nádherné věci... všechno jsem si začala se zájmem prohlížet. Kéž bych měla peníze. Objevila jsem nádherné černé triko, s dlouhými rukávy a dlouhý teplý šátek. Oboje sem vzala. ,A proč jako bereš tohle?' ,Je to pěkné a..' ,Nemůžeš vzít všechno, co je pěkné!' ,..a teplé! Nebude mi zima'
Rozhodla jsem se už odejít. Najednou uslyším hudbu. Krásnou, povědomou hudbu. Otočím se a jdu ke stánku, od kud to slyším. Dojdu k antikvariátu, před kterým na židli sedí starší vousaty pán. Na pultíku tam je nádherná, vyřezávaná, dřevěná hrací skříňka.
Jsem tak trochu mimo... uvidím před sebou muže. Podává mi balíček. Natáhnu k němu ruce. Maličkaté ruce. Strhnu růžový balící papír. Je tam hrací skříńka. Stejná jako v tom obchodě.
Nevím, jestli to byl jen výplod mé fantazie,ale... tu skříňku musim mít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama